Vegetariánství

 

Už Hippokratés říkal,

strava budiž našim lékem....

                                        (řecký lékař 460 př. n.l.)

 

 

Ve světě jsou asi 2 miliardy vegetariánů.

V ČR jich žije asi 300 000 (což jsou asi 3 procenta).

Největší zastoupení má Indie, přibližně 18 procent obyvatel.


 

 

Z knihy – PROČ NEJÍST MASO

- napsal a sestavil Milan Záruba   

       

                                

Důvody pro bezmasou stravu

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

ETIKA A MORÁLKA

EKONOMIKA, EKOLOGIE, POLITIKA

ZDRAVÍ A KONDICE

HISTORIE, NÁBOŽENSTVÍ, DUCHOVNÍ NAUKY

 

 

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

 

     Je člověk masožravec? Jaké je anatomickofyziologické hledisko? Jaké stanovisko zaujímají lékaři? Jejich názory se různí. Jedni tvrdí, že je všežravec, jiní zase, že je zvláštní druh býložravce. Chceme-li se učinit vlastní úsudek, seznamte se  základními rozlišovacími kritérii. (Dle Dr.Huntingtona z Kolumbijské univerzity).

    Jaké jsou charakteristické znaky jednotlivých druhů savců? Masožravci mají nepravidelný chrup, uzpůsobený k trhání kusů masa, které hltají po kusech. Mají kyselé sliny, jednoduchý žaludek, krátké tenké střevo a velmi krátké, jednoduché, přímé a hladké střevo. Trávící proces v nich probíhá velmi rychle. (Stejný názor je i v kapitole: Původem jsme vegetariáni v knize S.Skorňakova „Zelená kuchyně“.)

     Býložravci mají pravidelný chrup, zásadité sliny, kapacita žaludku je mnohem větší, v některých případech je žaludek komplikovaný nebo má více částí. Tenké střevo je velmi dlouhé, tlusté střevo je též dlouhé. Jejich typickou stravou je spásání velkého objemu celých rostlin. Trávící proces probíhá kvašením.

     Mezi těmito dvěma krajními skupinami stojí zvláštní skupina primátů – některé opice a člověk. Mají pravidelný chrup, zásadité sliny, jsou schopni polykat malá sousta dobře rozmělněné potravy, jejich žaludek je jednoduchý, tenké střevo mnohem delší než u masožravců, ale ve tvaru obraceného U. Na rozdíl od hladkého tlustého střeva všech živočichů má lidské tlusté střevo velmi charakteristickou strukturu. Je to trubice podélně obalená třemi svalovými pásy, které jsou kratší než samo střevo. To způsobuje, že střevo je zvrásněno do váčků, takže není hladké jako u jiných živočichů. Toto střevo je uzpůsobeno k ukládání zbytků potravy objemnější, než je maso, a méně objemné, než je tráva. Trávní proces v něm probíhá štěpením trávicími enzymy nebo někdy mírným kvašením-

Sní-li člověk maso, to dlouho prochází jeho střevem.

Během dlouhého putování hnije,

prostupují střevní stěnou a zanášejí organismus………

 

 

ETIKA A MORÁLKA

 

       Ať se nikdo neukájí iluzí, že zvířata chovaná moderními metodami na porážku žijí bezstarostně na farmě, kde se všestranně pečuje o jejich potřeby, a porážena jsou zcela bezbolestně. Opak je pravdou. Chov zvířat je z větší části ovládán nadnárodními společnostmi a průmyslové metody změnily chov zvířat na agrobyznys. Patrně největším utrpením pro jatečná zvířata je však transport na porážku. Jejich trápení začíná nakládáním, které často probíhá brutálně a spěšně. Na přeplněných nákladních autech umírají první zvířata udušením. Během cesty (často až 36 nebo i 48 hodin) kromě žízně a hladu trpí někdy i počasím (vítr, chlad, přímý sluneční svit atd.) Nejvíce asi strádají telata, která byla krátce předtím kastrována a odtržena od matek. Ještě horší je to, co čeká tato zvířata na jatkách

„ …. Ohrada se zužuje jako trychtýř; lidé zezadu ženou prasata dopředu, dokud nevystoupí na pohyblivou rampu…Prasata kvičí, protože na takové rampě nikdy nestála, a cítí zápach přicházející zepředu. Nechci dramatizovat, ale byl to otřesný zážitek, když jsem viděl jejich strach, když jsem viděl, jak hynou…“(Richard Rhodes „Watching the Animals“).

Jeden ministr napsal: „Zápach, předsmrtný křik a hluk, způsobené zabíjením, byly otřesné… Jehňata byla zabíjena před očima svých matek. Díval jsem se, jak ženou zvířata na porážku. Zvířata očividně cítila, co je čeká a doslova šílela strachy.“

 

     Mnoho lidí dnes nechápe přímou souvislost mezi utrpením a smrti dobytčete a porci masa na talíři. Velkou vinu nesou výrobci  masných produktů, kteří k nepoznání zamaskují znetvořené dobytčí tělo svými lákavými a zápachu prostými obaly z umělých hmot.

 

     Porážka zvířat je bolestivý proces, který jen způsobuje utrpení. Zvířata jsou myslící tvorové s pocity a obavami tak jako lidé. Nejenže je  jim způsobena bolest (nezáleží na tom, zdali jde zabíjení rychle nebo pomalu – většina zemi má nanejvýš kruté zákony týkající se porážky zvířat), ale zvířata, jako například krávy, které se vykrmují, aby byly zabity, žiji ve strachu před smrtí, neboť jsou schopny vycítit, co se chystá.

 

 Tarasová v knize „Produkcja zywca“:

„Opravdový vegetarián je ten,

jehož k odvržení masa vedou humanitární pohnutky,

protože nezabíjí.

Každý konzument masa řekne, že nezabíjí.

Ano, nezabíjí vlastníma rukama,

vraždu dokonají jiní s jeho dovolením a na ukájení jeho chuti.“

 

 

EKONOMIKA, EKOLOGIE, POLITIKA

 

- produkce živočišných bílkovin je dražší než rostlinných

- stejná plocha půdy uživí více vegetariánů než lidí

   preferujících masitou  stravu

- ničení rozsáhlých zemědělských terénů

- větší spotřeba vody na osobu při masité stravě

- obrovské znečištění prostředí a vod odpady při výrobě

   masa

- v mnoha zemích je hlad, jejich půdu využívají

   koncerny pro pěstování krmiva

   atd……

 

 

  CITÁTY SLAVNÝCH VEGETARIÁNŮ

 

   Dokud lidé vraždí zvířata, budou se zabíjet i navzájem.

Vskutku ten, kdo zasívá sémě vraždy a bolesti,

nemůže sklízet radost a lásku.

                                                 PYTHAGORAS

 

 

   Nic neprospěje lidskému zdraví a zvýšení šance

na přežití života na Zemi tak, jako evoluční přechod

na vegetariánkou stravu.

                                                ALBERT  EINESTEIN, 1921

 

 

     V mládí jsem se zřekl jedení masa, a přijde ještě den,

že lidé mně podobní se budou na zabíjení zvířat dívat tak,

jako se dnes dívají na zabíjení lidí.

                                                LEONARDO DA VINCI

 

 

     Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho,

jak zachází se zvířaty.

     Nemyslím, že maso je pro nás nezbytné.

Tvrdím, že masitá jídla jsou pro nás nevhodná.

Protože stojíme výš než zvířecí svět, děláme chybu,

když napodobujeme jeho zvyky.

     Jediný způsob, jak žít, je nechat žít !

                                               MAHÁTMA GÁNDHÍ

 

 

    A maso zabitých zvířat v jeho těle se stane jeho vlastním hrobem.

Protože, pravím vám, kdo zabíjí, zabíjí sama sebe,

a kdokoliv jí těla zabitých zvířat, jí tělo smrti.

                                               JEŽÍŠ - z knihy Evangelium esejských